On teda byl, ale já na něj dorazil pozdě, takže jsem si do první řady sednul, když Udi sraz rozpouštěl. Pokud si dobře pamatuju, tak se tyhle Reckless srazy vždycky konaly v sobotu v 8 večer a dnešní začínal už o hodinu dřív. Tak buď si to pamatuju špatně, nebo se jedná o změnu času.
Každopádně jsem tak promarnil možnost poslechnout si naživo rozhovor s otcem Vitalika Buterina, který byl dnešním hostem.
Zajímavý článek vyšel dnes na BitcoinExchangeGuide.com, ve kterém autoři pracují s aktuálně populárním narativem institucionálních investorů. Michael Saylor nedávno proslavil frázi, ve které přirovnává cash, který drží firmy na účtech, ke kostce ledu, která se pomalu roztápí. Snaží se tím kreslit paralelu k inflaci a bezprecedentnímu tisknutí peněz, které letos napříč ekonomikami probíhá. Toho si chytili autoři článku a na paškál si vybrali rovnou tu největší společnost s tou největší zásobou cashe.
Apple podle posledních údajů disponuje obnosem 191.83 miliardy dolarů. Pokud by tak např. následovali příklad konzervativní investice á la Square a do bitcoinu investovali 1% volných financí, vystačilo by jim to na zhruba 144 000 btc. Zcela teoreticky, kdyby se inspirovali u MicroStrategy, kteří do bitcoinu nahrnuli více jak 80% firemních peněz, Apple by si mohl uzmout rovnou polovinu všech bitcoinů, které kdy budou existovat.
Zatímco bych si tipnul, že ještě chvíli potrvá, než Bitcoin vyroste natolik, aby se o něj mega korporace jako Apple nebo Microsoft začaly zajímat zároveň si myslím, že je to během následujích let zcela nevyhnutelné.
Nějaký ten den, nebo možná i týden zpátky jsem tady psal, že se teď snažím dohnat pár knižních restů. Na to konto jsem dočetl knížku 21 Lessons: What I’ve Learned from Falling Down the Bitcoin Rabbit Hole a začal číst Sovereign Individual. Nejsem si jistý, jestli zrovna tyhle dvě vyšly v češtině, trochu jsem hledal a myslím, že ne, takže můžu pro referenci nalinkovat akorát anglické originály na Amazonu, odkud jsem je pořídil. Na závěr mě čeká Bitcoin Standard, ostatně ani u něj si nejsem jistý, ale tipnul bych si, že jestli není přeložený teď, tak po bull runu zaručeně bude. Dojmy si nechám na příště.
Jinak pár bullish novinek tenhle týden, očekávám že do konce roku se máme ještě na co těšit.
Už jsem si chtěl dát chvíli pauzu a jednou MicroStrategy nezmínit, ale evidentně se tomu nedá při nejlepší vůli vyhnout. Saylorovi bych v normální dny dával za bullish tweety medaili, ale ten dnešní bych viděl na opačné straně spektra. Přijde mi až zarážející, jak se člověk takhle ponořený do Bitcoinu zároveň bez zaváhání vyexposuje.
Some have asked how much #BTC I own. I personally #hodl 17,732 BTC which I bought at $9,882 each on average. I informed MicroStrategy of these holdings before the company decided to buy #bitcoin for itself.
Sice se to teď v komunitě moc nenosí, aby ho někdo kritizoval, ale tohle je prostě špatný OPSEC. Všichni jsme asi tušili, že krom rozvahy své firmy naplnil hardwarovou peněženku i sám sobě, ale připnout to na věky věků na internet je přinejmenším careless.
Teď už bych si teda jen tipnul, za jak dlouho vznikne stránka, která bude Saylorovo bohatství ukazovat v reálném čase, taková obdoba bitcointreasuries.org ale věnovaná jenom jemu. Dávám tomu dva týdny.
O MicroStrategy už jsem se zmínil několikrát, tak je asi není třeba blíž představovat. Někdy v září vystoupili jako první akciovka, která kdy nakoupila bitcoin jako své rezervní aktivum a vypadá to, že její CEO se už nadobro stal tváří letošního bitcoin twittteru.
Včera měla Saylorova firma čtvrtletní call s akcionáři, kde se prezentovali výsledky za třetí čtvrtletí. Jak už se dalo očekávat, dlouho se mluvilo o bitcoinu, investování do nového aktiva a o tom, co firma nákupem sleduje.
Jsem přesvědčenej, že v následujících dnech se ještě vyrojí celá řada záznamů, infografik a citací, pro dnešek jsem si ale vybral jeden graf, který ani z oficiální prezentace nepochází, ale interpretuje oznámené výsledky.
Zdroj: https://twitter.com/kerooke
Celková hodnota bitcoinu, který MicroStrategy před dvěma měsíci nakoupila se zvýšila o více jak 100 milionů dolarů. Pro srovnání, to je víc, než byl čistý zisk téhle firmy za posledního 3.5 roku.
Mám takový pocit, že o Saylorovi se jednou budou psát i knihy, prozatím to jsou ale aspoň ty memes.
Jak už je asi patrné, dnešek bude ve znamení menší statistiky. Ale slibuju, že nebude otravná. Vlastně to bude krátký a zajímavý, takovej zákusek k zamyšlení. Někdo si dal totiž tu práci a vypočítal, jak dlouho už je bitcoin na trhu, resp. po jak dlouhou dobu už se s ním dá obchodovat a výsledek porovnal s indexem S&P 500.
Zatímco bitcoin poprvé získal cenu v roce 2010 a od té doby ho lze směňovat 24 hodin denně, S&P 500 se poprvé na americké burze objevilo už v roce 1957. Vzhledem k tomu, že americká burza je otevřená jen ve všední dny, 6.5 hodin denně a neotevírá o víkendech a státních svátcích, s indexem amerických firem se tak za 63 let jeho existence dalo obchodovat celkem 98,241 hodin (k 30.10.2020).
Oproti tomu bitcoin, který existuje 11 let a z toho se s ním obchoduje posledních 10, stojí na čísle 93,144 hodin. Za tím samozřejmě stojí fakt, že btc je teoreticky možné směnit kdykoli, bitcoin totiž nezavírá na víkendy a státní svátky.
A pokud se nic zázračného nestane, podle výpočtů bitcoin předežene S&P 500 už za tři čtvrtě roku, konkrétně 18. července 2021.
Přestože jsem přihlášený k odběru velkého množství newsletterů, do některých se buď nepodívám vůbec, nebo je jen proletím očima. Není to ani tak z nedostatku času, jako spíš proto, že velkou část zpráv zachytím už v době, kdy poprvé prolétají Twitterem, a proto se k nim později moc nevracím.
Během posledního cca roku jsem si však oblíbil newsletter s názvem The Sat Standard, který dávají dohromady kluci, kteří zároveň tvoří podcast Tales From The Crypt. Přiznám se, že bych tady velmi rád nalinkoval něco víc lokálního, ale i když jsem pátral, tak jsem na české a slovenské scéně nic úplně podobného nenašel.
Zdroj: tftc.io
Je to trochu míň senzachtivé a spíš se jde do hloubky. Trochu míň nadpisů a trochu víc kontextu. Autoři často projednávají věci jako zachovávání soukromí a narážeji na obšírnější témata jako osobní svobody a všechno tématicky souvisí s tím, co se aktuálně odehrává ve světě Bitcoinu.
Zároveň kdo by nechtěl jen číst nebo poslouchat rozhovory s hosty, jednou týdně vydávají podcastovou epizodu s názvem Rabbit Hole Recap, kde prolínají témata z psaného newsletteru. No nebudu to tady dál obkecávat a dělat rádoby recenzi. pokud si myslíte, že máte prostor ještě na jeden newsletter a podcast, doporučuju navštívit tftc.io. Na české scéně zaručeně podobný content nenajdete.
Letošní halving byl historicky tím nejdiskutovanějším (čti nejočekávanějším). Přestože na něm nic unikátního nebylo, vzato čistě statisticky ho sledoval největší počet uživatelů.
Pět měsíců po sledované události se cena pohybuje o nějakých 30% výš, přesto mezi některými lidmi panuje zklamání. Myslím si, že pramení z částečně přehnaného očekávání a neuvědomění si, jakým způsobem půlení odměn na trh působí z krátkodobého a dlouhodobého hlediska.
Jako na zavolanou se na Twitteru v týdnu objevilo vlákno, které tento mechanismus (včetně nejdříve pomalu rostoucí ceny) objasňuje. Poděkování patří uživateli Croesus_BTC, který infografiku vytvořil.
Období před halvingem
Oranžový blok (vlevo) znázorňuje objem mincí, které se měsíčně vytěží zatímco modrý blok (vpravo) znázorňuje poptávku. Před halvingem je poměr přibližně stejný, nově vytěžené mince nahrazují ty, které hodleři stahují z oběhu.
Zelený blok uprostřed představuje zásobu bitcoinů, které jsou v danou chvíli na trhu volně k zakoupení a oranžový polokruh naspod reprezentuje mince, které drží hodleři v dlouhodobých zásobách.
Nastává půlení
Zatímco poptávka po bitcoinu zůstává nezměněná, mineři začínají těžit poloviční množství mincí než tomu bylo před halvingem.
3 měsíce po půlení
Začíná se projevovat efekt snížené produkce, hodleři z oběhu stahují dvojnásobek objemu, který se měsíčně vytěží.
6 měsíců po půlení
Dochází k výraznějšímu snížení zásoby mincí, které jsou na trhu k dostání a začíná se zvyšovat cena. Na trhu s jakýmkoli dalším aktivem by se v tuto chvíli akorát zvýšila produkce daného aktiva.
9 měsíců po půlení
Vyšší cena motivuje hodlery část svých zásob prodat, rostoucí cena však zároveň přitahuje více zájemců a jejich poptávka začíná výrazně převyšovat měsíční nabídku. Přestože se do hry začíná zapojovat stále více minerů, nedokáží změnit předem stanovený objem, který se nově těží.
12 měsíců po půlení
Poptávka po mincích nyní zcela převyšuje objem, který se měsíčně vytěží a který jsou hodleři ochotni prodat. Začíná se naplno projevovat snížená produkce, kterou halving před rokem odstartoval. Cena se zvyšuje parabolicky a nastává fáze mánie, která končí skončí až v momentě, kdy je cena natolik vysoká, že přesvědčí držitele mincí, aby je začali rozprodávat.
Závěrem
Jak uvedl autor těchto tweetů, obrázek je to značně zjednodušený a ve skutečnosti do hry vstupuje řada dalších prvků, když však okolní hluk pomineme, dostaneme srozumitelný pohled na to, jakou lavinu událostí halving ve skutečnosti spouští.
Přestože populární show What Bitcoin Did není úplně můj šálek kávy, dneska jsem si přehrál aktuální díl s Amiti Uttarwar, která povídala o tom, co to obnáší stát se nezávislým vývojářeem Bitcoin Core na plný úvazek. Pokud by se o tom někdo rád víc dozvěděl, dopuručuju si rozhovor poslechnout, je to o něco míň senzachtivé téma, ale pro mě o to zajímavější.
Část rozhovoru Amiti strávila vysvětlováním toho, jak se může vývojář vůbec uživit přispíváním a revidováním kódu ostatních. To mi připomnělo, že jsem nedávno narazil na stránku Pierra Rocharda, který vytvořil projekt BitcoinACKs.com
Ve zkratce, jedná se o stránku, která je založena právě na myšlence, že Bitcoin developery může podpořit kdokoli a to zcela cíleně. BitcoinACKs agreguje pull requesty z GitHubu Bitcoin Core a u každého z nich umožňuje vyjádřit finanční podporu danému projektu.
V plné kráse zde fungují tržní mechanismy, kdy např. společnost či jednotlivec, může přispět libovolnou částkou na specifický projekt, jehož vývoj bude naopak prospěšný pro uživatele samotného.
Příkladem zde může být situace, kdy podnikatel integruje bitcoin do svého obchodního systému, ale chybí mu specifická API funkcionalita. Díky BitcoinACKs tak může podobné projekty vyhledat a vývojáře daného upgradu přímo podpořit.
Landing page bitcoinAcks.com
Rochardův projekt tak zároveň funguje jako jakýsi volební mechanismus, kdy lidé prostřednictvím financí hlasují, které projekty pro ně mají v danou chvíli největší význam.
Částky jsou vývojářům vypláceny jak on-chain tak pomocí lightningu. Zároveň zde může uživatel přislíbit podporu a dar nechat vyplatit až za určité podmínky, např. v momentě, kdy dojde ke sloučení daného upgradu.
Směnárna Kraken, která podporuje eurové účty, dnes ohlásila spuštění okamžitých SEPA transakcí. Chápu, že to je pro většinu českých uživatelů asi nepodstatná informace, u mě tím ale znovu vyvolali zájem, který hned vysvětlím.
Já mám totiž s Krakenem už pár let takovou love and hate story, i když na tom směnárna samotná nenese žádnou vinu. Abych to uvedl na pravou míru, ještě v době, kdy jsem žil v zahraničí a euro bylo mou primární měnou, jsem se čas od času snažil přes Kraken nakoupit, zaboha jsem k nim ale peníze nemohl dostat.
Problém je totiž, v tom, že jsem na převody používal primárně Revolut a ti se historicky s bankovními institucemi společností, které prodávají kryptoměny, tvrdošíjně odmítají bavit.
Revolut pokaždé, když odesíláte prostředky na burzu.
Ačkoli Kraken už dlouho nabízí asi 4 různé účty, na které se k nim můžou peníze poslat, Revolut vždy jakýkoli pokus o platbu zarazil. Když dnes tedy Kraken oznámil, že urychluje eurové transakce, přišlo mi to zajímavé, ale co na plat pro někoho, kdo k nim nemůže poslat peníze ani pomalu. Nicméně, napadlo mě jít na věc oklikou.
Individual vs Business
Při zadávání platby v mobilní aplikaci Revolut se nejdříve musí zvolit, jestli posíláte peníze fyzické osobě, nebo zda putují na účet společnosti. Protože historicky zadávám směnárny jako business accounts, rozhodl jsem se, že tentokrát zkusím Krakenu poslat platbu, jako kdybych ji posílal rodinnému příslušníkovi.
Zadal jsem tedy příjemce jako „Individual“, vyplnil IBAN a platbu odeslal. Teď si možná říkáte, že to je přece už starej trik, ale i když mě to už stokrát napadlo, vždycky jsem si říkal, že tohle je přesně to, na co je systém Revolutu nastavený. Evidentně není, do minuty mi přišel z Krakenu potvrzující email, že se transakce připsala na můj účet.
Abych si ověřil, že ta stejná transakce se mi vrátí, pokud ji pošlu na burzu a přiznám, že se jedná o firemní účet, zadal jsem ji znovu a tentokrát jako „business“. Voila, transakce byla zcenzurována a systémy ji dál nepustily.
Abych se přiznal, nečekal jsem, že takhle stupidně jednoduchá oklika může vůbec zafungovat. Jak je ale patrné, pokud posíláte platbu na účet směnárně, ale předstíráte, že je to Pepovi od vedle, tak s ní Revolut nemá problém, ale v momentě, kdy identifikujete příjemce jako firmu, systémy ji automaticky zastaví. Tak vlastně nevím, jestli to oslavovat, nebo se chytat za hlavu, ale pokud jste někdo v podobné situaci, evidentně stačí předstírat, že posíláte platbu sousedovi a Revolut vám ji expresně odbaví.
